Srpen 2011

Interrupce citové vazby

15. srpna 2011 v 12:42 | Ehněnka |  Moje výtvory
Panstvo už odešlo
zbyli jsme jen my dva
probuď se, Alenko
už je čas přestat snít.

Noc cení zuby
a zakrátko
změní se v hlínu
páchnoucí nemocnicí.

Potrhaná křídla
přináší dopis od kata
již nás očekává
neplač, Alenko.

není čeho se bát
soumrak utiší bolest
jen to trochu píchne
a zapomeneš.

Žes pro mě někdy vůbec
něco znamenala.

Vydělejte na splněných přáních!

9. srpna 2011 v 17:18 | Ehněnka |  Myslete pozitivně!
Poslední dobou se zabývám samými motivačními články. Možná proto, že sama motivaci potřebuji, ale to je vedlejší a vám to zcela jistě nijak nepomůže. Co je podstatné, je fakt, že jsem dostala nápad. I když vám možná napřed bude připadat lehce utopistický, dejte mu šanci a uvidíte, že se vám to vrátí.

Znáte ty chvíle, kdy byste rádi něco vykonali, ale nějek se k tomu nemůžete dokopat, Já ano, jak jsem se již zmiňovala v předchozím článku. A proto si slibte, že:
Pokaždé, když něco z toho vykonáte, dejte si na předem určené místo malou částku, kldně třeba jen pětikorunu. Když to budete dělat častěji, najednou vám na konci měsíce bude přebývat třeba stokoruna, nebo i víc, podle výše částky. Je dobré, koupit za ni něco, co vám opravdu udělá radost, i kdyby to byl obří dort, nebo kyblík zmrzliny.

Zajímalo by mně, co si o tom myslíte a pokud se o to někdo z vás pokusí, dejte vědět, jak to dopadlo a co jste si koupili.
Já se také pochlubím, až bude čím...:)

Ehněnka


Just do it!

8. srpna 2011 v 16:01 | Ehněnka |  Myslete pozitivně!
Tohle udělám zítra...
Jednou se naštvu a udělám...
Jednoho krásného dne...
Až budu mít čas...

Také znáte výše uvedené průpovídky? Jsou častou součástí vašeho slovníku? Mého tedy rozhodně. Věcí, které se chystám udělat, jsem za celý život nashromáždila až až. otázkou ovšem je, jak s takovou situací naložit.

Ještě před nedávnem jsem před každým rozhodnutím setrvávala v pomyslné meditaci nad problémem celé dny, mnohdy i týdny a často bez výsledku. Možná si říkáte, že tím nic nezkazíte, ale v okamžiku, kdy se rozhodujete, jestli se nenechat vyzkoušet z fyziky na opravu a najednou je konec roku, snadno poznáte, že váhání není neškodnou záležitostí. Také může dojít k tomu, že dříve, než se dokopete k řešení nějaké situace, příležitost pomine a vy zůstanete tam, kde jste byli, protože cesta zůstane navěky uzavřená.

Jediné možné řešení, které vám dokážu nabídnout, je přestat váhat. A to úplně. Jakmile vás něco napadne, okamžitě se zvedněte a vykonejte to. I za cenu toho, že to třeba nebude to pravé. Když to nezkusíte, nikdy se nedovíte, zda to byla chyba, či nikoli a možná si budete do konce života vyčítat, že jste to nezkusili. Třeba by to vážně nevyšlo, ale alespoň byste to věděli a nemuseli se týdny užírat zabýváním se takovými věcmi.

A když takový pokus provedete a selžete? Radujte se, protože jste se právě naučili, kudy cesta nevede. Příště budete volit lépe. To je mimochodem také způsob, který mi zabraňuje litovat věcí minulých. Protože nic není špatně, když se na to podíváte tímhle způsobem. Negativní zkušenost je přeci jen zkušenost a ty se cení. A pokud snad vykonáte něco nevratného, nezoufejte. To, o co jste přišli, nemohlo mít velkou hodnotu, pokud jste o tom pochybovali a pokusili se to měnit. Koneckonců, bylo to správné rozhodnutí, protože bylo VAŠE. Na to nezapomínejte.

Tímto se s vámi opět loučím a peláším vykonat věci, které mě právě napadly.

Ehněnka

Pornografie dušičky nebohé, svlékáním unavené

4. srpna 2011 v 20:15 | Ehněnka |  Moje žblepty
Stoupněte si před hledáček objektivu tak, jak vás Pánbůh stvořil. Zaujměte vyzývavou pózu a tvařte se lacinně. Zveřejněte fotku na internetu. Vaši celulitidu zná nyní celý svět.

-Nelíbí se vám, co jsem napsala?-

Ani se nedivím, obnažovat se na veřejnosti je snem asi málokoho(pokud je zde snad někdo takový, omlouvám se mu). Nikoho ani nenapadne na svůém blogu zveřejnit fotografie tělesných partií, o jejihž vzhledu nemá mnohdy představu ani váš lékař. To, že se ale přesto obnažujete, je věc jiná...

Napadlo vás někdy, co všechno o sobě prozradíte? Jistě, na blogu nezveřejníte své pravé jméno a umělecké fotografie nic nenapoví, říkáte si. Ale chyba lávky! Ve skutečnosti není až takový problém, zjistit o vaší totožnosti něco víc.

Provedla jsem následující pokus:
-Zadala jsem přezdívku nejmenované blogerky do google.
-Dostala jsem profil z hudebního portálu s uvedeným reálným(!) křestním jménem. -Na blogu jsem zjistila, jaký ročník které školy osoba navštěvuje.
-Sehnala jsem kontakt na jinou osobu z téže školy. - Svému komplicovi jsem sdělila křestní jméno, ročník a popsala vzhled na základě fotografií, uvedených na blogu.
-Pink, a pravá totožnost blogerky je na světě!!!

Jen pro uvedení na pravou míru, blogerka se mnou vychází dobře a nalézám se mezi jejími oblíbenými blogery. Nejsem vraždící maniak a dokonce ani vyšinutý stalker.

Zamyslete se nad tím, co o sobě zveřejníte. Nejde jen o úchyláky, podvodníky a vrahouny. Jde také o cizí lidi, kteří vás možná najednou znají intimněji, než vaši kamarádi, což vzhledem k často tajeným webům není žádný div. Jde též o lidi, kteří tráví čas sledováním cizích životů na internetu. Takoví lidé si často vyberou internetový "objekt zájmu" a dotyčného sledují, chtějí o něm vědět vše a naprosto ho kopírují. kradou mu život a připravují se tak o vlastní.

A tím se obracím také na vás, internetoví uctívači blogerů: nedělejte to, dokud můžete. Škodíte si sami. Nakonec nebudete nic víc, než levná kopie, protože originálu se beztak nepřiblížíte. To, co skutečně jste, naopak bude ztrácet na síle, až se nakonec dočista vytratí pod tunou přetvářky.

-Přestaňte následovat, staňte se hodni následování!-

Uvědomte si, že máte hodnotu a dělat se zajímavější tím, že vypustíte do éteru, jakou značku tamponů a přípravku proti nadýmání používáte, se naopak shazujete.

Toť vše, co jsem měla na srdci, jdu zase pospávat do svého soukromého ráje.

Ehněnka