Nejsem bezedná...

6. října 2011 v 9:28 | Ehněnka |  Moje žblepty
Nemám ráda, když mě lidé nevědomky přesvědčují o tom, že můj názor na ně je příliš dobrý. Začalo to nedávno s jednou osobou, na jejíž jednání jsem naštěstí částečně změnila názor po jejím obšírném vysvětlení jejích pohnutek, ale myslet si, že už je zase klid, by bylo moc naivní.

Když se zklidnil jeden člověk, připojila se další kamarádka. Nechápu, čím jsem se o to zasloužila, ale je na mě ze dne na den protivná, cokoli řeknu, je špatně a ke všemu se kamarádíčkuje s lidmi, které pomlouvala. Až do této chvíle jsem ji považovala za jednu z nejlepších kamarádek a ráda bych, abych si to mohla myslet i nadále. JEnomže ona už dost možná nestojí o to být na mém top-ten žebříčku a nemá pro to jediný pádný důvod. Na jakékoli dotazy typu "v čem je problém" reauguje tím stylem, jako by se nic nedělo. Jen když něco potřebue, to jsem jí dobrá. A je smutné, že není jediná.

Už mě přestává bavit, každému ochotně pomáhat a usmívat se,když mě potom nikdo nepomůže.

Já vím, že láska k bližnímu je nezištná, ale v tom případě nejsem lásky schopná.

Ne proto, že bych očekávala nějaké výhody, ale přeci jen bych ráda, aby mi někdo čas od času sám od sebe chtěl udělat radost, protože já to tak až doteď dělala. Jenže lidi jsou často horší, než zvířátka, vážení. Když potřebují ochránit před dravcem, rádi se sdružují do skupin, ale když má smečka hlad, klidně sežerou kořist sami, jen aby si zachránili holou kůži. A mě už nebaví, být pořád kořist.

Člověk pořád jen rozdává a rozdává, až mu nakonec nezbývá dost světla pro sebe samého. Já to pocítila na svém katastrofickém vztahovém scénáři, pořád jsem jen dávala, odpouštěla a zapomínala a každým dnem ubýval kousek ze mně, až skončil poslední románek a ze mne jako by nezbylo vůbec nic, co by stálo za řeč. Trvalo měsíce, než jsem znovu pocítila příval energie.

Dávejte si pozor na to, komu se rozdáváte. Ať už ve vztazích, nebo v přátelství. Protože pokud jen prodáváte sami sebe za kousek pomíjivé přízně, je něco špatně. Pokud se vám alespoń část vydaného nevrací, odejděte, protože jinak skončíte jako vyhaslá skořápka bez obsahu, která nic nesdělí, nezaujme a zapadne do bahna nicoty.

A proto, drazí, je s tímhle konec. Budu stále psát pozitivní motivační články na blog a půjčovat kamarádům sešity, protože dostanu nazpět milé komentáře a sešity na půjčení, až budu potřebovat já, ale blbečka vám, kamarádi, dělat nebudu.

Protože já nejsem bezedná.

Ehněnka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alisa Alisa | Web | 6. října 2011 v 9:40 | Reagovat

Ja som názoru, že nikto nič nerobí len tak, pre radosť druhým . Nevidím v tom akýsi význam,. žijeme vo svete, kde sa každý má zaujímať hlavne o vlastné dobro a prospech a popravde si neviem samú seba predstaviť ako dobrovoľne a s nadšením pomáham ľuďom, ktorí si to nevážia a nevracajú späť . Kto to robí, nie je dokonalé dobrý, ale dokonale masochistický .

2 Ehněnka Ehněnka | 6. října 2011 v 9:44 | Reagovat

[1]: No právě. Byla jsem blázen, když jsem tomu nevěřila. :-/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama